Stát by měl data využívat hlavně ke zvyšování výnosů a odhalování podvodů.

Boj proti pojistným nebo bankovním podvodům, zlepšování vztahů se zákazníky, přesnější cílení kampaní a zvyšování prodeje – to je jen několik příkladů, na co dnes komerční sféra využívá sofistikované analýzy dát. Přestože data přinášejí velký potenciál i veřejnému sektoru, v České republice je zatím státní administrativa a samospráva objevuje pomaleji. Obchodní ředitel společnosti SAS Institute Jozef Benčík ozřejmuje význam analytiky a její největší přínosy pro stát.

Firmy v České republice využívají datovou analytiku ve velkém, ale veřejná správa zaostává. Proč?
Stát a samospráva nejsou zvyklí být průkopníky v nasazování nejnovějších technologií, a platí to i pro analytiku. Příčin je vícero. Déle trvá, než veřejná správa porozumí využití a přínosům samotné analýzy dat a samozřejmě, pořizování bývá také zdlouhavější. Právě kvůli časově náročnému procesu pořizování je logické, že to, co se pořizuje dnes, bylo před několika lety novinkou. Také je pochopitelné, že u úplných novinek existuje i riziko být první. Proto mají velký význam podobné referenční projekty hlavně ze zemí EU. Ale i u nás už jsou vidět první vlaštovky a jsem si jist, že projektů bude přibývat.

K tomu, aby se data dala analyzovat, je nutné, aby byla kvalitní a měla vhodnou strukturu. Mají naše úřady vůbec k dispozici vhodná data?
Jedním z problémů je, že v minulosti vznikaly na úřadech a ministerstvech izolované projekty a chyběla integrace. Dnes už delší dobu běží projekt Centrálních registrů. Myšlenkou je, aby úředník mohl nahlížet do jiných registrů online a občan nemusel běhat po úřadech. To, co ale vytváří předpoklady k získání přidané hodnoty z analytiky, je mít data k dispozici (nejen jako referenční data), aby si s nimi mohli analytici „hrát“ a najít v nich to, co předtím neviděli.

Co se konkrétně dá s těmito daty dělat?
Uvedu příklad z kuchyně SAS. Jsme silní v takzvané customer intelligence, čili umíme dobře popsat chování klientů firem v různých prostředích – v pobočce, v mobilní aplikaci, na webu, anebo na sociálních sítích. Výsledkem je ucelený pohled na klienta, na jehož základě umí firma, například banka, poskytovat lepší služby a nabízet personalizované produkty.

Projekty v oblasti analytiky se v komerční sféře obvykle zaměřují buď na zlepšení spokojenosti zákazníků, anebo na zvýšení výnosů nebo úsporu nákladů, například při odhalování pojistných podvodů. V které kategorii mají analýzy dat větší šanci uspět v naší veřejné správě?
Jistě, všichni bychom chtěli žít v lepší společnosti a mít lepší služby, ale k tomu se někdy hůře vyčíslují hlavně finanční přínosy. Proto větší potenciál vidím v možnosti šetření prostředků státního rozpočtu, například při neoprávněném vyplácení sociálních dávek, anebo ve zvyšování příjmů státu prostřednictvím lepšího výběru daní. Konečně pojišťovny a banky používají sofistikovaná analytická řešení k odhalování podvodů už dávno a není velký problém nasadit je ve veřejném sektoru.

Jaké možnosti pro nasazení analytiky ve veřejné správě přináší nový balík eurofondů určený na informatizaci?
Velká většina projektů zaměřených na nové a lepší služby pro občana v novém rozpočtovém období spoléhá právě na využívání dat, tady obavy nemám. Bohužel, jak jsem už říkal, je pořizovací proces neskutečně zdlouhavý a komplikovaný, takže výsledky se nedají očekávat dříve než za tři čtyři roky. Otázka je, zda se vůbec podaří zdroje vyčerpat. Dnes je průměrná délka procesu pořizování tři až pět let, což je víc, než zbývá na čerpání prostředků z EU.

Hodně projektů datové analytiky ze zahraničí se orientuje na místní správu a samosprávu. Jsou i v malé zemi jako je Česká republika takové projekty reálné?
Vím, že starostové malých obcí někdy potřebují řešit v první řadě chybějící kanalizaci nebo veřejný vodovod a ne moderní technologie. Větší šanci proto mají spíše celostátní projekty, které se dotýkají nás všech, jsou snáze uchopitelné i nákladově efektivnější. Ale komunální politika má rezervy, hlavně co se týče komunikace s občany, kde se dají dobře využít údaje ze sociálních sítí. Pěkným příkladem je německé město Heidelberg, kde si starosta a městská rada uvědomili, že sociální média jsou dnes místem, kde se dá dobře monitorovat a měřit veřejné mínění a pocity občanů. Jinak řečeno, komunální politik umí oslovit mnohem víc svých voličů a aktivně je zapojit do dění ve svém okolí právě prostřednictvím sociálních sítí.

O společnosti SAS

Společnost SAS Institute je celosvětovým předním dodavatelem řešení a služeb pro Business Analytics, Business Intelligence a Big Data. Jedná se o největší soukromě vlastněnou softwarovou společnost na světě, její stabilita a síla jsou podloženy trvalým nárůstem výnosů od založení v roce 1976, tedy po dobu více než 35 let. Přes 20 % z obratu společnosti investuje SAS každoročně do výzkumu a vývoje produktů. Výsledkem jsou moderní a inovativní řešení, která pomáhají celosvětově více jak 70 000 společnostem zlepšit výkon a vytvářet větší hodnotu díky realizaci lepších a rychlejších rozhodnutí. SAS dává zákazníkům THE POWER TO KNOW®.

V České republice vstoupila společnost SAS na trh v roce 1999. SAS Institute se sídlem v Praze zaměstnává 50 lidí a pracuje pro více než 70 zákazníků, především z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikací, služeb a veřejné správy. Mezi klienty patří například T-Mobile, Telefonica O2, Česká pojišťovna, Česká spořitelna, Komerční banka, Raiffeisenbank a řada dalších.

Editorial contacts:

    Back to Top