Nástroje pro boj s podvody ve veřejném sektoru

Zpronevěry a podvody prostupují všechny aspekty moderního života, tento zločin se stal oblastí zájmu pro nováčky i sofistikované zločince stejnou měrou. Částečně za to může skutečnost, že zpronevěra vytváří dojem, že se jedná o zločin "bez oběti", když je namířen proti velké organizaci, a speciálně pak proti státu, ale spíše to má co dělat s pocitem nízkého rizika a vysokého výnosu.

Veřejný sektor není vůči podvodům imunní více než kterýkoli jiný sektor. Opravdu, vždyť například ve Velké Británii, téměř 50 % podvodných aktivit směřuje právě do oblasti veřejného sektoru. Všichni jsme někdy zaznamenali titulky o rostoucích podvodech v oblasti nárokování sociálních dávek, zneužívání grantů, vyhýbání se daním, zneužívání rozpočtů a tak dále.

Neexistuje jednotná definice co spadá do podvodů ve veřejném sektoru, neboť existuje ve všech oblastech veřejné správy - na centrální i lokální úrovni. Obyvatelé se mohou pokusit vyhýbat placení daní nebo nárokovat státní dávky, na které nemají právo. Dodavatelé mohou fakturovat zboží nebo služby, které nebyly ve skutečnosti dodány nebo v nižším rozsahu. Zaměstnanci zneužívají interní systémy, aby se sami obohatili. Tyto aktivity probíhají v každé minutě každého dne.

Samotná přirozenost veřejného sektoru k tomu vybízí. Velké, distribuované organizace s komplexními procesy prováděné zaměstnanci, rozptýlenými v různých lokalitách, komplexní rozpočty. Podnikavý zločinec může zneužít mnoho z toho, co je na veřejném sektoru dobré. V konečném důsledku je tu společná věc pro komerční organizace i veřejnou správu - občané značně platí za ztráty způsobené podvody.

Co se tedy dá dělat?

Nad rámec specifických kroků ke zvyšování bezpečnosti a odstraňování příležitostí (jako jsou např. v ČR občanské průkazy), jsou zde tři klíčové elementy vedoucí ke snižování podvodů:

  • Budování znalosti "co hledat"
    Neustálým procesem analýz a posuzování dat, které jsou přístupné pro veřejný sektor, dochází ke získávání významných znalostí skutečného rozsahu problému, které oblasti jsou ohrožené a jakým způsobem.
  • Identifikace podvodů
    Systémy na detekci a indikaci výskytu podvodů jsou implementovány v rámci klíčových systémů modernizace a koordinace mezi jednotlivými úřady. Jak jednotlivé vlády a jejich části neustále zvyšují využívání informačních technologií, mnoho dat se stává dostupnými elektronicky a mohou být automaticky posuzovány, čímž dochází ke snižování možností skrýt podvodné aktivity.
  • Spouštění akce
    Samozřejmě, že podvod v žádném, tedy ani malém, rozsahu není akceptovatelný, ale není příliš ekonomické vynaložit obrovské zdroje na odhalení podvodů v rozsahu několika eur, zvláště pokud není jistota, že se o podvod skutečně jedná. Provozní systémy umožňují řízení a prioritizaci přiřazení zdrojů, tak aby bylo možné dosáhnout co největší efektivity návratnosti. V mnoha případech znalosti o podvodných aktivitách umožňují vytvořit změnu v procedurách nebo technologiích, které efektivně zamezí jakýmkoli budoucím podvodům v identifikované oblasti.

Takže lze říci, že se dosahuje velkého pokroku boje s "odhodlanými" zločinci - ale co zbytek? Je zde staré tvrzení, které se ukazuje jako v podstatě důvěryhodné - tzv. "10-80-10". 10 procent z nás jsou "kariérní" zločinci, 10 procent jsou absolutně poctivý, a 80 procent je schopno za určitých podmínek zákon porušit. Tudíž strategie zamezujícím podvodům se bude zaměřovat na oněch 10 procent "zločinců" a pouze částečně na oněch zbývajících 80 %.

Zamysleme se nad problematikou výběru daní. Víme, že finanční úřad bere problematiku vyhýbání se daním velmi vážně. Velké úsilí je věnováno odhalování daňových podvodů a pokuty za jejich provádění jsou drakonické. Ale co v případě člověka se středním příjmem, který svědomitě vyplňuje přiznání každý rok, ale nevšiml si změny, která znamená, že by měl deklarovat příjem, který nebyl dříve daní postihován? Je zločinec nebo jen nedbalý? Ochrání ho nedostatek úmyslu od pokuty? A má být pokuta stejná jako pro toho, kdo se podvodu dopustil vědomě?

To jsou otázky, nad kterými se moderní organizace v rámci koncentrace na odhalování podvodů, snaží přemýšlet v širším rámci. "Propojená veřejná správa" znamená přesně toto: provázané strategie, které uvažují bližší a hlubší vztahy s ostatními odbory a organizacemi, obyvateli, dodavateli a zaměstnanci. Strategie začínají reflektovat na tyto skutečnosti a zabývat se skutečnými riziky, kterým veřejný sektor čelí a zajistit tak efektivní kontrolu agilnější a zodpovědnější veřejné správy.

Příkladná reference

The Power To Know